Dochovaná historie od roku 1897 do roku 2007
Záznam o vzniku obce Nezamyslice pochází z let 1276. Obec se rozprostírá na Moravské rovině a čítala 145 domů krytých břidlicí a někdy došky.
Požáry, které byly velmi časté nejen na vesnici, ale i ve městech, měly různé příčiny. Většinou to byla nepozornost při zacházení s otevřeným ohněm a světlem. Požáry v tu dobu bývaly vždy zlé.
Uvádím jen některé:
V roce 1643 vypálili ves Švédové.
5. února 1662 shořela část městečka i s farou.
V roce 1787 vznikl z neopatrnosti velký požár. Shořelo 25 domů i se stájemi a stodolami.
V roce 1902 byla bleskem zapálena stodola Rybaříkova a dvě sousední.
Při zdolávání požárů si občané vzájemně pomáhali. Byla to pomoc živelná, neorganizovaná, a proto málo účinná. Proto začaly ve městech a větších obcích vznikat hasičské sbory.
Obec Nezamyslice nezůstává pozadu a v lednu Léta Páně 1897 zakládá dobrovolný hasičský sbor.
Zakladateli byli:
Josef Gazda – starosta obce
Josef Sotorník – učitel
Jan Štěpánek – rolník
Václav Rozehnálek – rolník a obchodník
František Voráč – mistr kloboučnický
Prvním předsedou sboru byl Jan Štěpánek.
Prvním náčelníkem sboru byl František Voráč.
Jednatelem sboru byl Josef Sotorník.
Prvním pokladníkem byl Antonín Málek.
Sbor měl jen jednoproudní čtyřkolovou stříkačku s měděným větrníkem, voznici na dopravu vody, Kamzíkovy a střechový žebř čtyřdílný. S tímto skromným vybavením vyjížděli k 8 požárům.
Začátky nebyly jednoduché. Obecní zastupitelstvo se k této „NOVOTĚ“ stavělo lhostejně, chladně, ba až odmítavě. A tak se začínalo skromně jen z členských příspěvků. Členové si za své peníze postupně pořizovali součásti kroje a potřebné výstroje.
V roce 1911 dostávají malé hasičské skladiště na místě dnešní moderní zbrojnice. O toto malé skladiště bojovali s obecními zastupiteli několik let. Nakonec dostávají i peněžitou podporu. Je zajímavé, že kronika psaná od založení sboru není k mání.
V roce 1914 se stává velitelem Jan Gazda. Pod jeho vedením likvidují požár nádraží. Ředitelství drah jim dalo odměnu 50 korun.
Hasičský sbor z roku 1924 (uprostřed učitel Vojtěch Grossmann)
V roce 1925 se starostou stává František Rybařík, náčelníkem Jan Gazda, který má mnoho zkušeností, jednatelem učitel Vojtěch Grossman a pokladnu měl na starost Josef Káňa.
V tuto dobu přibývá hodně požárů a hasiči zjišťují, že jejich stříkačka je zastaralá a málo účinná. Byla provedena sbírka na novou stříkačku, o které je zmínka ve farní kronice až v roce 1933, kdy si farář František Kvapil posteskl, že hasiči odmítli stříkačku požehnat.
V roce 1935 jsou určeni tři sedláci, kteří mají povinnost při požáru poskytnout své koně jako přípřež ke stříkačce. V této době zasahují také první členky sboru jako samaritánky. Hasiči žádají po vedení obce opravu okolí zbrojnice a zbudování nové studny v parku. Hasiči při požáru domu u Motalů zjišťují, že nové výkonné stříkačce voda ve stávající studni nestačí.
V období, kdy hrozí válka se zakládá ženský sbor, který bude schopen nahradit muže, kteří musí na vojnu. Členek je celkem 13 - Marie Kočí, Františka Novotná, Ludmila Chromková, Marie Oščatková, Hedvika Zuchnová, Marie Šíblová, Hedvika Řezáčová, Božena Svobodníková, Marie Vozihnojová.
Další jména bohužel nejsou známa. V této těžké předválečné době ženy a muži, kteří nejdou na vojnu, získávají teoretické i praktické znalosti pro případ leteckých útoků. Další organizace zanikají, jen hasičská jednota pracuje dál pod vedením zkušeného starosty Františka Rybaříka.
Své znalosti museli hasiči během války použít jen dvakrát, a to při malém požáru na nádraží v roce 1941 a 29. dubna 1945 po náletu sovětských letadel hořelo několik domů najednou.
Po válce sbor nadále pracoval a pomáhal občanům Nezamyslic i lidem z okolních obcí.
Při požáru mlékárny dostávají dar za záchranu majetku 1500 korun.
Hasiči dosud nemají jednotný stejnokroj, proto MNV dává 15000 korun na zakoupení 29 stejnokrojů. Hasiči mají výkonnou stříkačku, ale doprava pomocí koní mimo naši obec je velmi zdlouhavá. Kupuje se nákladní auto značky WIKOV od Prostějovského pivovaru za 25 tisíc korun.
Nákladná úprava nového auta zabrala spoustu hodin. Kolář Josef Konšel upravil podvozek a přidělal oboustranné lavičky pro 12 hasičů, „mašinfíra“ lokálky Bohumil Souček provedl automechanické práce a se zámečnickými pracemi si poradil Karel Košař.
Po velkém úsilí bylo auto 10. března 1949 přihlášeno na dopravním inspektorátu. Vozidlo bylo svěřeno do ochrany Sváťovi Kratěnovi a sloužilo spolehlivě až do doby, kdy dostali novější.
Hasičské auto Wikovka krátkou dobu sloužilo hasičům v Těšicích a odtud bylo dáno do hasičského muzea v Brodku u Prostějova.
Politické události v poválečných letech zasáhly i hasičský sbor. Z hasičů se stává Svaz požární ochrany, a z toho důvodu odchází řada obětavých členů.
Do dění ve sboru zasahuje MNV, který jmenuje velitelem Františka Chromka.
V roce 1955 začíná stavba nové zbrojnice. Stávající členové vedle kulturní činnosti provádějí na stavbě mnoho brigádnických prací. Členská základna se sjednotila a čítala 30 členů a 10 přispívajících. Je zajímavé, že se nedochovaly žádné důležité písemnosti a když nějaké, jsou psány stroze a chaoticky.
V roce 1960 je předsedou František Chromek, velitelem Stanislav Klesnil, jednatelem Karel Košař a hospodářem Josef Štěpánek.
V tomto roce Josef Soukup končí jako trubač, protože se poprvé ze střechy mlékárny ozvala siréna volající hasiče k požáru v bývalém klášteře.
V roce 1963 se poprvé objevuje hasičská mládež a doplňuje členskou základnu. O činnosti mládeže nejsou žádné záznamy.
V roce 1964, kdy umírá František Chromek, který pracoval ve sboru dlouhých 35 let. Na jeho místo je zvolen Josef Soukup, který na funkci vedoucího mládeže dosazuje Aloise Vémolu.
Zakládá se okrsek č. 17 z obcí Dřevnovice, Pavlovice, Mořice, Tištín, Koválovice a Nezamyslice.
Velitelem okrsku je zvolen Stanislav Klesnil.
V roce 1966 odstupuje předseda Josef Soukup a na jeho místo je zvolen Stanislav Holásek.
11. června 1967 probíhaly oslavy 70. výročí založení sboru. Slavilo se od časných ranních hodin až po večerní zábavu. Odpolední hasičské soutěže se zúčastnilo 140 soutěžících.
V roce 1968, po nečekané okupaci našeho státu vojsky Varšavské smlouvy, nastává obdobná situace jako před dvaceti lety. Nikde se nedá zjistit, co se na velmi bouřlivé schůzi dělo. Všechny písemnosti se ztratily.
26. ledna 1969 se objevují nová jména. Miroslav Župka se stává velitelem, Pavel Novotný a J. Klesnil jsou kulturními referenty. V témže roce dochází k nutné přestavbě zbrojnice. V následujících pěti letech ubývá členů až na nejnižší počet dvaceti čtyř členů, kteří se snaží sbor udržet, proto pořádají plesy, taneční zábavy pro mladé, kulturně poznávací zájezdy. Mnoho hodin pracují na údržbě hasičské techniky, pomáhají JZD a na akcích „Z“.
Po mnoho dalších let se sbor aktivně účastní dění v obci, všech akcí v rámci 17. okrsku a pořádá preventivní prohlídky. Účastní se také všech školení pořádaných svazem požární ochrany.
Nedostatek průkazních materiálů u dospělých nám nahrazují kroniky zachycující činnost mladých hasičů. Jak již bylo dříve zmíněno, v roce 1980 začíná činnost žáků, kteří se zapojili i do celostátní hry Plamen. Jejich schůzky jsou pravidelné, zúčastňují se všech soutěží, které pořádá okresní výbor požární ochrany. Pod vedením Jana Ošťádala pomáhají s činností sboru. Zúčastňují se všech oslav pořádaných Národní frontou, výstav na téma Hasiči dříve a dnes a brigád v obci. Na soutěžích mívají pěkná umístění.
V roce 1985 nastupuje jako vedoucí bratr Jaroslav Maňák z Těšic, který je členem v Nezamyslicích. Zakládá kolektiv mladších a starších žáků. Jako hasič z povolání přenáší své zkušenosti na mladé hasiče. Na soutěžích získávají cenná umístění. Podaří se založit i kolektiv dorostu, kterému se také daří. Jelikož se v kolektivech žáci střídali, nebudeme je vyjmenovávat. Všechna jména jsou zapsána v kronice, kterou mladí hasiči vedli.
Vedoucí Maňák jako člen okresní komise mládeže ve funkci náčelníka hry Plamen zajišťuje okresní vyhodnocení Plamenu v Nezamyslicích na den 24. května 1997. Do příprav se zapojují i mladí hasiči.
V den soutěže se jim dařilo:
Mladší žáci 1. místo
Dorostenci 1. místo
Starší žáci 5. místo
Účastníci této okresní soutěže jsou někteří mezi námi. Například dnešní starosta sboru Kamil Málek a velitel sboru Petr Dostál.
Další nejmenovaní členové jsou dnes u zásahové jednotky. Ti, kteří dovršují plnoletosti pomáhají při zajištění oslav 100. výročí založení sboru. Vedoucí mládeže také zastává funkci starosty sboru, velitelem je Radek Přecechtěl.
Ve své činnosti se zaměřují na údržbu vozového parku, soutěží v 17. okrsku i na úrovni okresního sdružení. Jsou nápomocní při zajišťování okresních kol hry Plamen a ti mladší získávají cenné vavříny. Pořádají taneční zábavy, dodržují tradiční Vodění medvěda
a pořádají brigády pro obec Nezamyslice.
V roce 2001 se účastní vytvoření světového rekordu v dálkové dopravě vody. Dále se zúčastňují všech pohárových soutěží na okrese Prostějov. Z dobře udržovanou technikou pomáhají likvidovat požáry v okolních obcích. Například velký požár sladovny v Mořicích. Zásahová jednotka také vyjíždí k dopravním nehodám. Největší akcí z posledních let jsou povodně, kde provádějí zásahy ke spokojenosti občanů Nezamyslic.
Při velmi bouřlivé valné hromadě odstupuje z funkce i sboru bratr Maňák a novým starostou je zvolen Kamil Málek, velitelem Petr Dostál, jednatelkou Jana Bartošková, pokladníkem Ladislav Ošťádal a strojníkem Tomáš Nechvátal.
Členové sboru se pravidelně proškolují, starají se o techniku a výstroj, zúčastňují se dění v 17. okrsku, mají mnoho výjezdů k likvidaci požárů i dopravních nehod. Jako každý rok likvidují škody po povodních, provádějí sběr železa a úspěšně pořádají taneční zábavy a plesy. Pomáhají zajišťovat dětský den v Ústavu sociální péče. Na tyto mladé členy sboru je plné spolehnutí. Na poslední valné hromadě starosta městyse Nezamyslice Jiří Doubrava poděkoval členům za práci, kterou dělají pro blaho všech občanů. Za tuto práci členům slíbil velkou podporu.
V červnu 2007 proběhly velké oslavy 110. výročí založení sboru. Při této příležitosti vydal hasičský sbor také svůj almanach o historii i současnosti sboru.
Převzali jsme hasičské žezlo od našich otců a dědů a zavazujeme se zdárně pokračovat a v pořádku ho předat našim potomkům.